Abstandhalter ALMA    ON TOUR    JUBILEUM    POLY    KAMEROU    DINER    BIO    TEXT    TISK    INFORMACE    VSTUPENKY Alma
  Abstandhalter  
 
 
Play
   English
   Deutsch
   Česky
   Italiano
   Francais
   Portugues
   עברית
 

The Polydrama
   Characters
   Roles > Scenes
   Simultanity
   Polydrama

 
Sobol
   Interview
   Biography
 
 
 

11b Sex a Karikatura
> download Word-Doc

Vídeň, 1947. U.S. ALMA , LILLI LEISEROVA, KLIMT ; ZEMLINSKY ; BURCKHARD ; AUGUST HESS:

Na letišti Tulln u Vídně přistála po svém návratu z New Yorku vdova po spisovateli Franzi Werfelovi, který zemřel roku 1945. Před manželstvím s Franzem Werfelem byla provdána za skladatele Gustava Mahlera. Paní Alma Werfelová je dcerou krajináře Emila Jakoba Schindlera. Během svého pobytu v USA získala americké občanství. Na letišti ji přijali zástupci ministerstva školství a města Vídně.

LILLI     Jste tady ve Vídni na návštěvě?

U.S. ALMA     Ano, ano. A bude to určitě taky moje poslední návštěvě tohohle podělanýho města.

LILLI     Proč? Co se vám tady u nás nelíbí?

U.S. ALMA     Co se mi «nelíbí»? To má být eufemismus?

LILLI     Co prosím?

AUGUST     Milostivá paní myslela «optimismus». Paní Alma byla vždycky velmi optimistický člověk...

U.S. ALMA     Auguste, buďte zticha! Když řeknu «eufemismus», tak taky myslím «eufemismus». Je to jasné, vy můj sladký hovnivále?

AUGUST     Yes, madame, but of course.

U.S. ALMA     Auguste, pojďte sem. — Kalhoty dolů. Zasloužíte jednu na zadek.

August spustí kalhoty a nastaví U.S. Almě obnažený zadek.

U.S. ALMA     (ho bije:) Oh ano! Oh ano! Oh ano! To jsou mi pěkně baculatý půlky! No nic ve zlém. — Tak, Auguste, teď dejte Almě jednu pořádnou, sladkou pusu! (August provede, co mu bylo řečeno.) Tak je to správně! – Neměla jsem sem do toho zatraceného Rakouska nikdy vkročit, takhle brzy po válce. Moje návštěva byla jedna jediná katastrofa. Zlý sen. Zrovna můj dům na Hohe Warte Američani vybombardovali... Gustavův drahocenný psací stůl — na kterém Werfel později napsal všechna svá nejdůležitější díla —! Všechny ty drahocenné rukopisy – nenávratně ztracené! Popel popelu, prach prachu! Ach, mé dvě zázračné děti… A člověk si pak ještě musí nechat líbit výčitky, že si vzal dva Židy! Ty rakouské úřady! Opravdu se vůbec nic nezměnilo…! Všechno je to tak smutné, tak smutné…

LILLI     Musí to být pro vás opravdové štěstí, že jste našla tenhle kouzelný objekt, který vám ulehčuje život. Jak jste říkala, že se jmenoval? Hloupý August – ?
U.S.ALMA     Ne, ne. «Krásný August», říkáme mu «Krásný August», protože si myslíme… i když «Hloupý August» by možná taky nebylo špatné… – Auguste, co myslíš?

AUGUST     That´s enough!

U.S. ALMA     Auguste! Co to do vás vjelo?

AUGUST     I´m fed up with your insults!

U.S. ALMA     Auguste! Dávejte si pozor na jazyk! Takhle se mnou nemůžete mluvit.

AUGUST     I can´t take anymore!

U.S. ALMA     Auguste! Špatně jste se vyspal nebo co je to s vámi?! Kdo si vlastně myslíte, že jste? Sokrates, Plato, Thornton Wilder?!!

AUGUST     I am a writer and a composer!

U.S. ALMA     Houby jste! Jste laciný operetní tenor z Los Angeles, nic jiného!

AUGUST     A vy už máte před sebou jen tu svou slavnou minulost!

U.S. ALMA     Auguste!!! Okamžitě ke mně!

AUGUST     But it´s for the last time!

U.S. ALMA     (ho pohladí po hlavě:) Není nádherný?

LILLI     Nepřipusťte, aby si vás úplně přivlastnil! Jen protože je to poslední krásný August, kterého zažijete...

U.S. ALMA     Poslední August?...

LILLI     Visíte na něm, jako by to byl poslední měsíc v roce! Nebo snad není věrnost jen přelud bez obsahu?

U.S. ALMA     Inu my jsme si na sebe už zvykli, že, Auguste?

AUGUST     Certainly, Madam.

LILLI     A když se před vašimi zraky objeví nový objekt, zdaleka to ještě neznamená, že musíte ten starý vyhodit na smetiště.

U.S. ALMA     To zní velmi rozumně!

LILLI     Člověk nevyhazuje nic, co jednou vlastnil! Mohl by to možná ještě potřebovat.

U.S. ALMA     Počkat! Počkat! Připomínáte mi někoho, koho jsem svého času znala...

LILLI     Vy mi taky připomínáte někoho, koho jsem svého času znal, ale nevím, koho...

U.S. ALMA     Ale vy přece musíte vědět, kdo jsem!

LILLI     Je mi líto, nemám tušení!

U.S. ALMA     Ve Vídni mě tehdy znalo každé dítě!

LILLI     Nemůžete mi alespoň naznačit, čeho se mám chytit?

U.S. ALMA     Když jsem vstoupila do salonu, všechno okamžitě ztichlo! Nastalo hrobové ticho! Lidé zadržovali dech. Jehlu by bylo slyšet padnout! Jen co jsem se objevila, celý prostor se proměnil! — Takže??!!

LILLI     Je mi líto. – Vzdávám to.

KLIMT     Ha! Moment! Mám nápad! — Milostivá paní, je to dovoleno? Mohu se vám krátce podívat pod sukně?

U.S. ALMA     Samozřejmě. Poslužte si.

KLIMT     se dívá U.S. Almě pod sukni. (ve velkém údivu:) Ach!! Achhh!!! To je neuvěřitelné! Nepochopitelné...

ZEMLINSKY     Co je? Co tam vidíš?

KLIMT     Přesvědč se sám!

ZEMLINSKY     (se také dívá U.S. Almě pod sukni:) Můj ty Bože! Neuvěřitelné!!

KLIMT     Vidíš, co myslím?

ZEMLINSKY     Ale jistě!

BURCKHARD     Co se k čertu děje? Tak řekněte!

KLIMT & ZEMLINSKY      Ona nemá spodničku!

BURCKHARD     Je to pravda! Je to pravda! Je to ona! Alma Mahlerová! Ona se vrátila!

KLIMT & ZEMLINSKY      Jsme zachráněni!

KLIMT     Jen se na ni podívejte! Je to ta hrdá brada, před níž se kdysi třásla celá Vídeň?

ZEMLINSKY     Jsou to ta ústa, která kdysi přinutila vídeňské muže slintat?

KLIMT     Rty, které jsem kdysi líbal v Benátkách, už ani nevím, jak často!

ZEMLINSKY     A kam se ta krev poděla?

KLIMT     Co se to stalo s vaší pletí?

ZEMLINSKY     S vašimi zuby, kdysi tak oslnivě bílými jako mléko?

KLIMT & ZEMLINSKY      Všechno se nějak scvrklo…

BURCKHARD     Siréna s modrýma očima!

U.S. ALMA     Je to on! Je to on! Věděla jsem to! Vrátil se! Korunní princ Rudolf! Vidím ho! Jasně a zřetelně! Jak stojí na horském vrcholu a žádostivě na mě třeští oči! Ubožák! Ubohý korunní princ! Muž i dítě! Zamiloval se do mě! Cítím to! Cítím to! Chtěl by ode mě dítě! Vím to. Cítím to. – (k Lili:) Rychle, rychle, tak pospěšte si přece! Rty! Rty! Musíme ještě ty rty… Naličte je rudě! Temně rudě! Krvavě rudě!

Začínají U.S.ALMU líčit.

U.S. ALMA     Tak rychle, dělejte! A pudr! Pudr, dítě! Kde je pudr?! Rychle! Rychle! Víc! Víc! Ne tak skromně! Musíme obnovit mé mládí!

LILLI     « Rakouský korunní princ »?!…

U.S. ALMA     Ano! Samozřejmě! Chce si mě vzít!

LILLI     Je to jediný, koho z přítomných poznáváte?

U.S. ALMA     Ne! Ale ne! Přivedl s sebou přece celou svou enturáž! Co si myslíte! Dvorní kapelu s dirigentem, velkým skladatelem Albanem Bergem! Věnoval mi svého Wojcka!

LILLI     On vám věnoval svého Wojcka? Opravdu?

U.S. ALMA     Ano!! To já ho k němu inspirovala!

LILLI     A to říkáte zrovna mně?

U.S. ALMA     A proč ne?!

LILLI     Vy už mě nepoznáváte?

U.S. ALMA     Počkejte chvíli... Ach! Helene! Auguste, pojďte sem! Znáte tuhle ženu?

AUGUST     Lituji, ne.

U.S. ALMA     Ne? Ignorante! Opičáku! To je Helene Bergová, hlupáku! Albanova žena! Biologická dcera císaře Franze Josefa! To nevíte? Pokloňte se jí! Polibte jí ruku! Byla mou nejlepší a nejintimnější přítelkyní! Byly jsme spolu na dovolené na Riviéře! Společně s Albanem a Franzlem! Představila jsem mu Gerharta Hauptmanna! (ukazuje na Burckharda:) Ach! Tady je! In Persona. Gerhart jako živý!

BURCKHARD     Almo... Já nejsem Ger–hart... Jsem Burkhart!

U.S. ALMA     Ne, ne Gerharte! Nemusíš si hrát na skromného! Na netýkavku! Tenkrát jsi byl jak z divokých vajec!

LILLI     Můj bože! Z toho by se jeden zbláznil! Tahle ženská mě připraví o rozum! (k ostatním:) Proč nic neříkáte?! Proč se nedáte poznat? Ztratili jste řeč? Můj bože! Co je s vámi?! Jen ji máte před sebou, a nedostanete ze sebe ani slovo! Baby! — No dobrá. Tak to udělám já. — Almo, poslouchej: Tohle není korunní princ, není to ani Alban Berg, ani Gerhart Hauptmann a já nejsem Helene, nemanželská dcera císaře Franze Josefa!

U.S. ALMA     Ne?

LILLI     Ne!

U.S. ALMA     Tak kdo tedy jste?

LILLI     Já jsem ta osoba, která byla tak hloupá, že ze svého zaplatila tisk Bergova «Wojcka», protože jinak by ti tu operu vůbec nemohl věnovat!

U.S. ALMA     Skutečně?

LILLI     No jistě! I když ses o tom v tom svém neuvěřitelném výtvoru plném lží a polopravd, kterému říkáš autobiografie, neuznala vůbec za vhodné zmínit.

U.S. ALMA     Auguste! Co to žvaní?

LILLI     Já nežvaním. Říkám ti jen jednou provždy, jak to je. A sice přímo! Opravdu si myslíš, že můžeš vodit celá desetiletí svět za nos? Věř mi, Almo, nemůžeš! Jediný člověk, kterého můžeš takhle vodit za nos, jsi ty sama! Ten tajuplný «Mister X», kteréhos poznala v Tobelbadu...! Snad si vážně nemyslíš, že můžeš před celým světem utajit, kým doopravdy byl?! Hloupá huso! «Mister X»!! To byl Walter Gropius!

U.S. ALMA     Počkejte, mladá paní! Vždyť vy tohle přece vůbec nemůžete vědět? Tehdy jste ještě ani nebyla na světě, v těch slavných dnech. Vždyť jste ještě kuřátko!

LILLI     Kdepak, Almo. My jsme skoro stejně staré!

U.S. ALMA     Proboha! Kdo tedy jste?!!

LILLI     Já jsem Lilli.

U.S. ALMA     Lilli?

LILLI     Ano, Lilli Leiserova. – Ta Lilli, která tě tak zoufale milovala, jako žádný z tvých mužů předtím.

U.S. ALMA     Lili! Jak jsem ráda, že tě vidím. Vypadáš nádherně! Jak je možné, že sis zachovala tak svěží pleť?!

LILLI     To není pleť. To je duše, kterou jsem si zachovala!

U.S. ALMA     Oh, skutečně? Jak se ti ten zázrak podařil?

LILLI     Jednoduše. Protože jsem si ze své duše neudělala smetiště pro každého dočasného génia, který si u mě chtěl vylít svoje duševní lejna. A ze svého podbřišku jsem taky neudělala skládku rádoby geniálních semen generací talentů a polovičních talentů, kteří mi kdy náhodou v životě zkřížili cestu.

U.S. ALMA     Jistě, jsem plná spermatu! Jsem plná spermatu! A jsem na to hrdá! Jsem toho plná až po lebeční klenbu! Mozek mi plave v oceánu semen! V moři bílků!! Kapají mi z uší, z nosu, z úst! Pronikají ze všech mých pórů! Když se vysmrkám, přilepí se mi do kapesníku desetitisíce malých géniů. Chtěla bys je vylízat?! Spolykat je?! No jen pojď! Posluž si! – Vím, jsem nechutná. Nechutná a odpuzující. Ale měnit bych s tebou nechtěla. Neměnila bych s tebou za nic na světě! Ty šeredná stará panno! Vyschlý lesbický pisoáre! Vždyť ty ani nejsi ženská. Ta tvoje kunda je jen vyschlý, zpustlý kus žvance! Nesmyslná kupa strupovitých hlenů! Měla bys na ni napsat: „Dámskej hajzl. Jen ke chcaní.“ Ty ubožačko! Stvůro! Co vlastně chceš? Já ten svůj život žila! Milovala jsem a byla nenasytná a chlastala, až mi to lezlo z uší! A teď jsem dozrála. Dozrála pro věčnost! Jsem hostinou pro červy! Vezměte a jezte, toto je moje tělo, které se za vás vydává! Prohrabete mě, rozrýpáte a vyžerete! A já se modlím k Bohu, aby u toho nebyl jediný ženský červ! Jen vypasení, tlustí, silní a dospělí mužští červi! Proniknou do mě všemi mými škvírami a štěrbinami, budou mnou prolézat a rojit se, budou mě lechtat a kousat, roztrhají mě a rozervou, až budu řvát bolestí, sténat a smát se! Bude to nádhera!!! „Bože! Oh můj Bože!! Už budu!! Udělám se!! Můj Bože! Já se udělám!!!“ A Bůh zašeptá: „Ano, Almo. Konečně! Konečně, Almo. Miluju tě! Miluju tě, koruno mého stvoření!“ – „Já vím, Otče, já vím! Vždycky jsem to věděla. Přijď království tvé, buď vůle tvá! – „Almo!! Almo!!! Vždycky jsem žárlil na muže, kterým jsi patřila, ale teď patříš mně! Mně! Jen mně! Má dcero!“ – „Ano, Otče! Navždy a navěky, Otče! Patřím tobě a ty patříš mně! Neuváděj mě v pokušení, ale zbav mě od zlého!! Moje říše není z tohoto světa! Proč jsi mě opustil?!! Otče, odpusť jim, neboť oni nevědí, co činí!!! Nevědí, co činí!!!!

Zdálky se blíží pohřební průvod.

U.S. ALMA     Co se to tam děje?

AUGUST     Pohřeb, milostivá paní.

U.S. ALMA     Můj pohřeb?! — Ááách! Můj pohřeb!! Můj pohřeb!!!!!